Výroba litých zlatých slitků

Lité zlaté slitky

Přestože zlato již v současnosti není tím jediným a neotřesitelným symbolem bohatství, jak tomu bývalo v dobách minulých, stále se nám při vyslovení těchto pěti písmen vybavují slova jako „výjimečnost“ či „vzácnost“. Možná i proto se jeho zpracovávání věnuje celosvětově poměrně malý počet společností. Jedním z výsledných produktů, které se od těchto firem dostávají k běžným zákazníkům mohou být i lité zlaté slitky.

Na počátku procesu výroby má zlato podobu drobných granulí či jiných menších kousků. V této podobě je surovina pečlivě navážena. Je běžnou praxí, že se zlata použije nepatrně více, něž má být výsledná hmotnost zlaté slitky, z důvodu drobných ztrát, kterým se při výrobě nedá vyhnout.

Navážené zlato je následně umístěno do speciálních kelímků vhodných velikostí, ve kterých se taví při teplotě zhruba 1200°C, nejčastěji v indukčních pecích.

Po několika minutách je roztavený materiál vyjmut z pece a přelit do předem vyhřátých forem, jejichž povrch bývá pokryt tenkou vrstvou grafitu. Všechny tyto úpravy jsou nezbytně nutné k dosažení dokonale hladkého povrchu zlaté slitky.

K chlazení slitků se často používá například vodní lázeň. Po procesu chladnutí je slitek očištěn, důkladně prohlídnut a ještě jednou převážen. Pokud je vše v pořádku, putuje výrobek pod hydraulický lis, kde dostává finální podobu se všemi potřebnými údaji umístěnými na přední straně.

Dnes se můžeme běžně setkat i s modernějším, více automatizovaným, způsobem zpracování. Formy jsou umístěné na speciálním pásu a zlato se v nich rovnou taví, poté automaticky přejedou do chladícího tunelu, odkud již vyjíždějí hotové zlaté slitky, které mohou být rovnou opatřeny výrobním číslem a jinými údaji.

Jelikož se v případě zlata jedná o velice cenný materiál, je jeho zpracovávání velice náročné. Během výroby každého zlatého slitku jsou dodržována přísná pravidla a všichni lidé i přístroje, které se na tomto procesu podílejí pracují s maximální přesností.